|
|
Kapucínské kláštery litoměřické diecéze v letech 1900 - 1950
Frýba, Luboš ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit šest kapucínských klášterů na území Litoměřické diecéze v první polovině 20. stol. Pozornost je zaměřená na vnitřní chod jednotlivých konventů: vzdělávání, stavební činnosti, vybavení a s tím spjatá komunikace s dalšími institucemi, či osobami. Samotné historii klášterů předchází úvodní kapitoly seznamující s dějinami Kapucínů v Českých zemích a vývojem vztahů katolické církve s jednotlivými státními útvary, které se na našem území vystřídaly v 1. pol. 20. stol. Důležitou kapitolou jsou také významné osobnosti, kde se formou kratších medailonků představí řeholníci, kvardiáni aj. osoby, jež se významně zapsali do moderní historie této šestice konventů. V souvislosti s kláštery Litoměřické diecéze se objevují i témata jako postoloprtský masakr po 2. světové válce, akce "K". Zároveň je nutné také krátce zmínit současný stav klášterů a jejich využití.
|
|
|
Ikonografie sv. Františka v období 17. a 18. století
Drdáková, Kateřina ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií vybraných děl sv. Františka v období 17. a 18. století v Čechách. Práce je zaměřena především na obrazy, které vznikly a byly svázány s rozvojem žebravých řádů v době reformace církve. První část se věnuje životu a legendě sv. Františka, která je základem pro následné zpracování jednotlivých vyobrazení. Neodmyslitelnou součástí práce je také téma vzniku a vývoje žebravých řádů, které zobrazování sv. Františka zapříčinily. A to konkrétně františkáni, minorité a kapucíni. Důležitou kapitolou je také zbožnost českých zemí v době baroka, která dokládá znovuoživení úcty sv. Františka v průběhu 17. a 18. století v Čechách. Všechny výše zmíněné části dají podklad pro následující kapitoly konkrétních vyobrazení. Ikonografie jednotlivých scén je popsána nejdříve v obecném zobrazení včetně nejvýznamnějších světových příkladů. Velká část práce se věnuje jednotlivým dílům spojeným s českým prostředím. Nejvíce zastoupeným vyobrazením jsou Stigmatizace sv. Františka, Extáze, Porciunkulový zázrak či jeho Smrt. V poslední řadě se práce zaměří na klášterní lunetové cykly ze života sv. Františka.
|
|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sakrální dědictví královského města Mostu
Botlík, Tomáš ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Patrný, Michal (oponent)
První zmínky o lokalitě Mostecka pochází již z kronik 10. století. Ve městě vzniklo mnoho klášterů, kostelů a dalších sakrálních památek. Většina z nich však byla zlikvidována v průběhu 2. poloviny 20. století z důvodu těžby uhlí. Práce je věnována historii vybraných sakrálních památek převážně ve 2. polovině 20. století, a také současnému stavu církevních památek. Klíčová slova: demolice, kostel, klášter, Most, minorité, kapucíni, magdalenitky, piaristé
|
|
|
Historie kapucínského kláštera v Žatci
Frýba, Luboš ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Čepelák, Jiří Augustin (oponent)
Cílem této práce je představení dějin kapucínského kláštera v Žatci od jeho založení v r. 1676 po zrušení v r. 1950. Samotnou klášterní historii předchází prezentace kapucínského řádu a stručné dějiny Žatce se zaměřením na vývoj víry ve městě. V rámci klášterní historie jsou přiblíženy také významné osobnosti spjaté s touto památkou. Další část se věnuje umělecké výzdobě klášterního kostela Korunování Panny Marie a uměleckým dílům samotného kláštera, které se dochovaly v jiných institucích. V závěru práce je ukázán současný stav celého klášterního komplexu a jeho plány do budoucna.
|
|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
| |
|
|
Sakrální dědictví královského města Mostu
Botlík, Tomáš ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Patrný, Michal (oponent)
První zmínky o lokalitě Mostecka pochází již z kronik 10. století. Ve městě vzniklo mnoho klášterů, kostelů a dalších sakrálních památek. Většina z nich však byla zlikvidována v průběhu 2. poloviny 20. století z důvodu těžby uhlí. Práce je věnována historii vybraných sakrálních památek převážně ve 2. polovině 20. století, a také současnému stavu církevních památek. Klíčová slova: demolice, kostel, klášter, Most, minorité, kapucíni, magdalenitky, piaristé
|
host ::
RSS.